Svařování hliníku
Stabilní spoje, nízká hmotnost
Výzva v podobě svařování hliníku
Hliník je kromě oceli zdaleka nejrozšířenějším konstrukčním materiálem. Jeho velkou výhodou je, že při stejné pevnosti má jen zhruba poloviční hmotnost. Proto se hliník přednostně používá také v lehkých konstrukcích.
Důležité informace o hliníku
Čistý hliník (Al99,5) má pouze nízkou pevnost. Slouží však jako základ slitin, jejichž pevnost dokáže držet krok s pevností oceli.
Svařování hliníku je mimořádně obtížné. Důvodem je, že tento materiál je obklopen zoxidovanou vrstvou, která se taví až při cca 2 015 °C, přičemž samotný hliník se v závislosti na slitině taví přibližně již kolem 650 °C. Pokud by se zoxidovaná vrstva tavila běžným způsobem, hliník by odkapal a svařování by nebylo možné. Proto je nutné oxid zničit nebo vytěsnit.
Jaké existují slitiny hliníku?
Vlastnosti čistého hliníku lze měnit výrobou slitin. Přidání hořčíku například výrazně zvyšuje pevnost materiálu.
Nejdůležitější součásti slitin hliníku a jejich vlastnosti jsou následující:
- Hořčík (Mg)
0,3–7 %, vyšší pevnost, jemnější zrnitost - Mangan (Mn)
0,3–1,2 %, lepší odolnost vůči korozi, vyšší pevnost - Měď (Cu)
cca 5 %, vyšší pevnost, nižší odolnost vůči korozi, důležité pro kalitelnost - Křemík (Si)
12 %, pro odlévání, snižuje bod tání na 577 °C, ale s hrubým zrnem
Svařovací postup pro hliník
Profesionální svařovací zdroje pro svařování hliníku
